Otázky a odpovědi
Otázky a odpovědi
Pár otázek na které se nás ptá hodně lidí
Hempcrete nebo "konopný beton" se vyrábí pomocí smícháním konopné drtě (dřevnatého stonku rostliny technického konopí} s pojivem. Pojivo je buď čisté vápno, nebo konopné pojivo vyrobené z vápna a vápenných směsí smíchaného s menším podílem pucolánů nebo portlandského cementu.
Hlavně na stavbu zdí (které potřebují dřevěnou podpornou strukturu) a izolace. Například střechy.
Hlavní výhodou je difuzní otevřenost a vynikající izolační vlastnosti.
Největší nevýhodou je z našeho pohledu vyšší pracnost v případě technologie vysypávání do formy.
Ekologická stopa konopného betonu je znatelně nižší než u jiných materiálů. Konopí v průběhu růstu absorvuje CO2, které je následně zadržené ve stavbě. Plastových produktů (folie, pásky aj) je pak téměř netřeba.
Ve stavbě se vyhneme chemikáliím přidávaných v běžných izolačních materiálech obsahující známé karcinogeny, jako např. formaldehyd, a těkavé organické sloučeniny (VOC), které se v poslední době podílejí na vzniku závažných nemocí podle posledních průzkumů.
Materiál je také schopen absorvovat vlhkost, kterou pak může uvolnit zpět.
To záleží! V porovnání s klasickým domem, který se dělá na maltu a ne na lepidlo s litými stropy je celková délka stavby obdobná. Rozdíl je, že nejsou tak dlouhé technologické pauzy, ale práce je v zásadě kontinuální. Hodně také závisý na počtu lidí, kteří jsou k dispozici pro fázi hutnění. Vzhledem k velkému množství vody je nezbytné, aby měl dům šanci vyschnout/vymrznout před osazením oken a vnitřními povrchy
Ze zkušenosti je ideální počet lidí při 0,5m3 míchačce celkem 5, možná 6 lidí. Jako absolutní minimum jsou 2 a praktické minimum pak 3. Základní práce jsou
Míchač - připravuje směs a tahá ji vzhůru.
Hutniči - hutní materiál do bednění. Nemusí to být Rambo, ale chce to s rozumem. Moc uhutněné nemá tak dobré izolační vlastnosti, opak pak zas není tak pevný.
Bedniči - u těch je potřeba, aby měli trochu soudnosti. Při veškeré snaze se bednění-OSB desky časem stykem s vodou kroutí a ve snaze mít relativně rovnou stěnu je potřeba používat více kotvících prvků. Dlouhé vrtuty se širokou hlavou je pak možné použít i pro uchycení kontra latí
Největší problém byl u stropů. Co tím myslím? Při patrové stavbě a částečně hotovému záklopu dalšího patra najednou nastane situace, kdy nejde efektivně hutnit protože je strop v cestě. Jde to řešit několika způsoby. My použili řidší směs s větším obsahem vápna. Asi bych tento způsob nepoužil, vedl k prasklině mezi spodní vrstvou a tou tekutější. Pokud by se stavěla dřevěná konstrukce na místě asi bych dojel k patru a následně teprvě udělal záklop a pak pokračoval s konstrukcemi v patře.
Klíč je, že omítky musí být co nejvíce difuzně otevřené. Nejčastěji se používají hliněné či vápeno-písčité směsy. Protože je potvrch relativně rovný tak se nemusí omítka nahazovat, ale jde rovnou natahovat. Díky struktuře pazdeří krásně drží a nemusí se dělat, pokud tam není nějaká nerovnost, moc tlusté.